OBLAST VÝCHODOEVROPSKÉ ROVINY
Jezera jsou soustředěna v s. polovině Východoevropské roviny, kde je průměrné množství srážek větší než výpar. Zejména mnoho jezer různé velikosti je v její severozáp. části v oblasti posledního ztv. Valdajského zalednění.
Na vzniku jezerních pánví se však nepodílela jen činnost ledovců, ale i tektonika jiné procesy. V jižní polovině Východoevropské roviny, je jezer velmi málo.
Podle genetického hlediska můžeme rozlišit řadu jezer.
Největší z nich jsou glaciálně-tektonická např. Ladožské a Oněžské jezero.
Ladožské jezero má hladinu 4,3 m nad úrovní Baltského moře a je odvodňované řekou Něvou do Finského zálivu. Hloubka sev. části dosahuje 225 m, jižní část je mělká. Jezero zamrzá při pobřeží v listopadu až prosinci, centrální část zamrzá jen v tuhých zimách od ledna do března. Jezero je často rozbouřené, a proto byly při j. břehu vybudovány plavební kanály.
Oněžské jezero
je protáhlé k SZ, kde je rozčleněné v dlouhé zálivy a poloostrovy se skalnatým pobřežím obroušeným ledovcovou činností. Největší hloubka dosahuje 115m. Celé jezero v zimě obvykle zamrzá. Výtok do Ladožského jezera tvoří řeka Svir. Oněžské jezero je součástí a křižovatkou důležitých vodních cest bělomořsko-baltské a volžsko-baltské.
Jezera glaciálního původu, nesčetná zejména v oblasti bývalého valdajského zalednění. Největší z nich vyplňují sníženiny v místě někdejších ledovcových jazyků. Mezi ně patří především Čudské jezero.
Rozloha – 3 600 km2
Max. hloubka – 15 m
Původ – ledovcový
Ostatní – Má mnoho ostrovů. Vytéká řeka Narva.
Dále sem patří i jezero Bílé a jezero Ilmen.
Krasová jezera, vyplňující různé prohlubně krasového reliéfu, jsou rozšířena ve Vysokém Zavolží, zejména v Permské oblasti a v Baškortostanu (kras je tam vyvinut nejen ve vápencích, ale také v sádrovcích), dále v nižně-novgorodské oblasti a v republice Marij El na rozvodí oněžsko-severodvinském a volžsko-oněžské aj. Některá krasová jezera jsou jen sezonní, neboť v suchém ročním období se voda ztrácí v podzemí.
Mezi krasová jezera lze zařadit též slaná jezera Kaspické nížiny např. j. Elton, j. Baskunčak aj.
Termokrasová jezera v tundře na severových. Východoevropské roviny vznikla a stále vznikají táním dlouhodobě zmrzlé půdy. Jsou vesměs malá, ale velmi početná.
Sufózní jezera ve stepích Východoevropské roviny vyplňují deprese po sedání a splavování sypkých usazenin do podloží a dutin. Bývají mělká a v suchém létě se vypařují.
Nivní jezera jsou mrtvá ramena řek (Volha, Dněpr, Don, Sev. Dvina aj.)
Lagunová a limanová jezera jsou na nížinných plochých úsecích pobřeží Bílého moře, Baltského moře a hojně zejména Černého a Azovského moře.
Některá z těchto jezer mají dosud částečné a občasné spojení (při přílivu, silném vlnění) s volným mořem.