Jezera jsou na Iberském poloostrově velmi početná, ale malých rozměrů.
Přírodní jezera se nazývají španělsky lago, laguna, balsa, estanque, a v z. Pyrenejích také ibón.
Z glaciálních jezer je největší lago de Sanabria v pohoří Sierra Segundera. Menší jezeraledovcového původu jsou v Pyrenejích, v Iberské kordilleře, v Centrální kordilleře jsou většinou jezírka karová a v Betické kordilleře jen malá jezírka zvaná calderas.
V suchých oblastech jsou jezera slaná, jež značně mění svůj rozsah a některá z nich v létě vysychají. Jiná endoreická stepní jezera byla uměle odvodněna za účelem získání zemědělské půdy, jako např. lagunas de La Nava u města Palencia. Jezera tohoto typu jsou hojná zejména v suchém vnitrozemí, např. v pánvi řeky Ebro, na plošině La Mancha, v nížin Guadalquiviru, ale také na suchém pobřeží Středozemního moře. K největším z nich patří laguna de Gallocanta (20 km2, jen 2 m hluboká) na náhorní plošině 1000 m n.m v Serranía de Cuenca, na hranicí provincií Teruel a Zaragoza.
V této oblasti jsou i četná jezera krasová, z nichž ovšem nejznámější jsou lagunas de Ruidera na plošině La Mancha s krasovými prameny Guadiany. Jezera sopečného původu jsou na Campo de Calatrava.
Za jezera tektického původu se považují např. laguna de la Janda. Pobřežní lagunová jezera jsou hojná zejména na pobřeží Středozemního moře.