Historie jezer

     Neuvažujeme-li Kaspické moře a Aralské jezero, pokrývají jezera více než 1 % plochy kontinentu. Nejsou rozptýlena rovnoměrně ani nahodile. Jsou soustředěna v oblastech, které byly ještě před 10 000 lety pokryty ledem. Většina dnešních jezer vděčí za svůj vznik ledovému období. V zaledněných pohořích severní a střední Evropy, severní Asie a Severní Ameriky i v Alpách, Pyrenejích a v horách střední Asie vyplňovaly ledové masy horská údolí. Když pak ledovce roztály, zbyla po nich vodou zaplněná jezera.

     Ledovce postupovaly do nížin, modelovaly údolí a hromadily před sebou valy zeminy  a kamení (čelní morény). Ty zabránily odtoku rozpuštěné vody a mohla vznikat ledovcová jezera. Mnohá jezera, zvláště v Alpách, v Předalpí a v severoněmecké nížině a jezera skandinávská, polská a v baltské oblasti, vznikla koncem ledového období a jsou tedy poměrně mladá.

     Jen málo evropských jezer je starších. Patří k nim například makedonské jezero Ochrid, jež existovalo už dlouho před ledovým obdobím. Na rozdíl od „mladých“ jezer žije v tomto „starém“ mnoho živých bytostí, jež se nikde jinde nevyskytují. V tom případě mluvme o „endemických“ druzích.