Atlantská Francie má mnoho jezer různého původu, většinou jsou to však vodní nádrže malých rozměrů.
V sopečných pohořích Centrálního masivu jsou jezera kráterová např. Bouchie, Pavin a maarová např. Lac dIsarles okrouhlého tvaru, zatímco jezera hrazená lávovými proudy např. Chambon, Aydat mají půdorys nepravideln.
Podstatně rozsáhlejší jsou jezera lagunová v pobřežních oblastech. Patří k nim např. celá řada jezer hrazených pásmem písečných přesypů při pobřeží Biskajského zálivu např. Lac de Cazaux (55.5 km2 ), Étang de Biscarosse (35 km2 )aj. Na močálovitém pobřeží vznikají jezera zanášením zálivů nánosy a zarůstáním vegetací (největší tohoto druhu je jezero Lac de Grandlieu na J od nálevkovitého ústí Loiry, jež mění svu rozlohu od 40 do 60 km2 ). Také v Pařížské pánvi jsou místy na nepropustných sedimentech jezera a močály, např. Étang de la Hore v Champagne humide.