V Alpách je mnoho jezer glaciálního původu. Ve vysokých horských polohách je velké množství jezer karových ale i jezer morénových, vesměs však malých rozměrů.
Základní údaje o jezerech, jejich plocha přesahuje 100 km2:
|
Název |
Plocha (km2) |
Max. hl. (m) |
Nadmořská v. (m.n.m) |
Povodí |
|
Ženevské jezero |
581 |
310 |
372 |
Rhône |
|
Bodamské jezero |
539 |
252 |
395 |
Rýn |
|
Jezero Garda |
370 |
346 |
65 |
Mincio |
|
Neuchatelské jezero |
216 |
153 |
429 |
Aare |
|
Jezero Maggiore |
212 |
372 |
194 |
Ticino |
|
Jezero Como |
146 |
410 |
198 |
Adda |
|
Vierwaldstättské jezero |
114 |
214 |
434 |
Reuss-Aare |
Velká alpská jezera mají velký vliv na přírodní podmínky v bezprostředním okolí. Podstatně zmírňují podnebí zejména výrazným snížením teplotních rozdílů, takže jezera italská a jezera francouzských Západních Alp vůbec nezamrzají, švýcarská jezera jen v krutých zimách.
V Karpatech jsou jezera glaciálního původu sice četná, ale jen malých rozměrů v nejvyšších pohořích. V Tatrách jsou největší jezera Morskie oko (34 ha, hloubka 51 m) a Wielki staw (33 ha, hloubka 79 m) na s. svazích pohoří, v rumunském pohoří Retezat jezero Bucura (10 ha). Karpaty však mají i jezera hrazená sesuvy, jako je Velké Vihorlatské jazero (14 ha) a jezero lacul Rosu (12 ha) ve Východních Karpatech. Tamtéž je i jediné vulkanické kráterové jezero Sv.Anny cacul Sfinta Ana.
Největší jezera celé karpatské podoblasti jsou v Panonské pánvi, kde vznikla v pokleslých krách při neotektonických pohybech. Tak Blatenské jezero vyplňuje sníženinu pokleslých ker na úpatí Bakoňského lesa až od konce pleistocénu.
Rozloha – 595 km2
Max. hloubka – 11 m
Největší ve stř. Evropě
Hl. přítok Zala, vytéká Sió